Tradiční místa občanského vzdělávání a sociální inkluze

Centrum občanského vzdělávání dlouhodobě monitoruje možnosti veřejných knihoven jako míst pro rozvoj komunitního vzdělávání, občasnkého vzdělávání a sociální inkluze. Na těchto stránkách Vám přinášíme výstupy z našich výzkumů, které v sobě kloubí teoretické poznatky a praktické ukázky příkladů dobré praxe.

V roce 2015 jsme ve spolupráci s NKP pro Agenturu pro sociální začleňování Úřadu vlády realizovali výzkum, který se kvantitativně a kvalitativně podíval na možnosti veřejných knihoven v oblasti začleňování sociálně vyloučených a ohrožených skupin obyvatel. Výsledky ukazují jak na limity veřejných knihoven, tak především na možnosti a příklady dobré praxe.

 

 

Zprávu z výzkumu pro Agenturu je možné stáhnou ZDE

 

Výzkum občanského vzdělávání dospělých

Centrum občanského vzdělávání ve spolupráci s NKP a SKIP uspořádalo v létě a na podzim roku 2012 sérii výzkumných šetření, které měly za cíl zmapovat potenciál veřejných knihoven jako přirozených komunitních vzdělávacích center pro občany, tak jak jej definuje "Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 - 2015".

Od září do konce října probíhal Výzkum vzdělávacích preferencí návštěvníků veřejných knihoven v oblasti občanského vzdělávání dospělých. Výzkumu se účastnilo více jak 2000 čtenářů z 60 knihoven po celé ČR a 230 knihovníků.

Mezi zapojené knihovny patřily:

Knihovna obce Mokré, Knihovna obce Milínov, Místní knihovna Žabeň, Pravdova knihovna Jarošov nad Nežárkou, Místní knihovna ve Vysoké Veselí, Obecní knihovna Černá v Pošumaví, Knihovna obce Smilovice, Obecní knihovna Chroustov, Místní knihovna Soběšovice, Knihovna obce Košařiska, Obecní knihovna Petrůvky, Obecní knihovna Pavlovice u Přerova, Obecní knihovna Bory, Místní knihovna Havlíčkova Borová, Místní lidová knihovna Kostomlaty pod Milešovkou, Městská knihovna Soběslav, Městská knihovna Tišnov, Městská knihovna Valašské Klobouky, Městská knihovna Chotěboř, Knihovna města Hnojník, Městská knihovna Třeboň, Centrum celoživotního vzdělávání s knihovnou manželů Tomanových, Městská knihovna Kamenice nad Lipou, Městská knihovna Janovice nad Úhlavou, Městská knihovna Nová Včelnice, Městská knihovna v Jevíčku, Městská knihovna Rtyně v Podkrkonoší, Městská knihovna Sedlčany, Městská knihovna Semily, Městská knihovna Litomyšl, Krajská knihovna Havlíčkův Brod, Městská knihovna Turnov, Městská knihovna Třebíč, Knihovna Bohumín, Městská knihovna Louny, Městská knihovna Šumperk, Knihovna Jičín, MK Pelhřimov, Masarykova veřejná knihovna Vsetín, MK Litvínov, MK Chodov, MK Třinec, MK Písek, MK Uherské Hradiště, MK Český Těšín, Krajská knihovna Karlovy Vary, Moravská Zemská Knihovna Brno, Studijní a vědecká knihovna Hradec Králové, Krajská knihovna Liberec, Severočeská vědecká knihovna Ústí nad Labem, Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, Krajská knihovna Pardubice, Knihovna Jiřího Mahena v Brně, Knihovna města Ostravy, Knihovna města Plzně, Knihovna města Olomouce, Knihovna města Hradce Králové, Regionální knihovna Karviná, Městská knihovna Jihlava a Městká knihovna Prostějov.

Všem pracovníkům knihoven a jejich čtenářům děkujeme!

 

Výsledky výzkumu mezi knihovníky a čtenáři můžete stáhnout ZDE.

 

____________________________________________ 

Inspirativní video z Polska, jak se městské a vesnické knihovny otevírají různým skupinám čtenářů a jaké služby nabízejí tak, aby se stávaly komunitními vzdělávacími a informačními centry.

 

Polská organizace Library Development Program vytvořila krátkou počítačovou hru, kde se zaměstanci kjnihoven mohou dozvědět, jak postupovat při rozvoji kihoven jako komunitních vzdělávacích center. Zahrajte si, text je v angličtině, hra netrvá dlouho a je tam skvělá hudba.

____________________________________________ 

Demokracie, jako systém politického uspořádání státu, spočívá na ochotě jednotlivých členů společnosti aktivně se podílet na spravování společného veřejného prostoru. Základní vztahovou osou, která určuje kvalitu demokracie, je tak vazba mezi jednotlivcem, komunitou a státem. Ovšem pevnost tohoto svazku je určována vnitřní potřebou každého občana zajímat se o své okolí a spolupracovat s ostatními lidmi, skupinami či institucemi. Tato vnitřní potřeba participace není ale dána všem a na vždy a je potřeba ji celoživotně rozvíjet a kultivovat. Občanské vzdělávání tak můžeme v širším měřítku chápat jako proces celoživotní socializace jednotlivce do společného sociokulturního prostředí.

Celková frustrace z politické situace vede k prohloubení občanské apatie, rezignace a uzavírání se do svých soukromých světů, jak potvrzují výzkumy veřejného mínění a klesající zájem o účast ve volbách. Slabé občanské vzdělávání nedává ani během školní docházky ani v rámci celoživotního učení možnost získat praktické zkušenosti s občanským životem, tedy zažít možnost uplatnit svá práva a hrát aktivní roli ve veřejném životě.

Tváří v tvář těmto výzvám je třeba hledat nová řešení a nová místa, kde se bude ona vnitřní potřeba participace cíleně aktualizovat a rozvíjet.

Při hledání míst, kde by bylo možné edukačně pracovat s širokou veřejností od dětského věku až po seniory, není třeba vymýšlet žádné novinky. V České republice již existuje hustá síť veřejných knihoven, které hrají důležitou roli kulturních a vzdělávacích center plně zakořeněných do lokálních komunit. Knihovny historicky hrají důležitou roli na poli občanského vzdělávání a osvěty, a to už od doby národního obrození či budování nového Československa (viz Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb.).

Veřejné knihovny jsou ze své podstaty předurčeny stávat se přirozenými centry informálního občanského vzdělávání. Jsou to místa, která jsou otevřena všem bez rozdílu vzdělání a mohou poskytovat bezpečný a neutrální prostor pro realizaci celé škály občanských aktivit na lokální úrovni. Knihovny mají silný horizontální potenciál na propojování místních partnerů, ať už se jedná o školy, instituce, lokální občanské iniciativy či neziskové organizace a mohou se tak stávat informačním a komunitním centrem podporujícím aktivní participaci občanů.
   
Tato rozšířená a prohloubená úloha veřejných knihoven s sebou nese zvýšené požadavky na osoby knihovníků. V tomto pojetí se z knihovníka stává profesionál s teoretickými poznatky a praktickými dovednostmi z oblasti informálního občanského vzdělávání. Je to osoba, která je napojena na další občanské instituce ve svém místě, dokáže zjišťovat vzdělávací potřeby obyvatel a navrhovat spolu s partnery vzdělávací a kulturní aktivity, dovede moderovat debaty aj.

Role veřejných knihoven v komunitě

• Aktivizace občanů
• Posilování a rozvíjení občanských kompetencí
• Posilování místní identity
• Poskytnutí neutrálního otevřeného prostoru pro místní aktivity
• Prostor pro uspokojení vzdělávacích potřeb různých lidí
• Místo pro pořádání debat a diskusí
• Informační a poradenské centrum pro řešení občanských problémů
• Tvorba partnerských místních sítí
• Zapojení místní komunity do chodu knihovny

 

Kontakt:

Mgr. Petr Čáp
 +420 549 49 3178
 +420 728 612 165
cap(zav)obcanskevzdelavani.cz